Rozhledna na Tanvaldském Špičáku

Aktuálně » Rozhledna na Tanvaldském Špičáku

V letošním roce (20023) dílně našeho klubu vznikl další model rozhledny. Opět jej zadalo město Jablonec nad Nisou, které plánuje mít pro návštěvníky radniční věže postupně modely všech rozhleden, jejichž architektem je jablonecký rodák Robert Hemmrich . Radniční věž je mimochodem také rozhlednou, která je přístupná veřejnosti. Cesta nahoru, na radniční věž, je také zajímavá, protože část cesty pojedete původním (rekonstruovaným) Páternoster výtahem. Jablonecká radnice v roce 2023 oslavila 90 let, je po povedené celkové rekonstrukci a jistě stojí za prohlídku. Pro své nesporné architektonocké kvality a historický význam byla v roce 2023 vládou ČR prohlášena za Národní kulturní památku.

Tento další model tak doplnil již vystavené zmenšeniny rozhledny a chaty na Černé Studnici a rozhledny na Bramberku  o kterých jsme psali na stránkách dříve. 

Krátká historie rozhledny

Počátkem roku 1908 bylo rozhodnuto o výstavbě rozhledny a již 1. července 1908 byl položen základní kámen. A jelikož v tento rok František Josef I. slavil šedesát let od svého nástupu na trůn, požádal albrechtický spolek císařskou kancelář o povolení pojmenovat rozhlednu po tomto panovníkovi. Kancelář povolení udělila, žádnou dotaci však neposkytla. Výstavbu osmnáctimetrové rozhledny, kterou navrhnul jablonecký architekt Robert Hemmrich (1. květen 1871 Jablonec nad Nisou – 15. duben 1946 tamtéž), komplikovaly četné nesnáze. Jedním z nich byl nedostatek vody, která se sem musela vynášet. Bylo také provedeno mnoho změn ve stavebním plánu – např. věž neměla mít vyhlídkový ochoz. Přesto byla nakonec rozhledna 30. června 1909 zkolaudována a následující neděli, 4. července slavnostně otevřena pro veřejnost. Náklady na zbudování rozhledny dosáhnuly 9000 korun. Samostatně stojící věž lákala tak početné davy, že již příští rok přistavěli albrechtičtí restauraci, kterou otevřeli 31. července 1910. V poválečných letech prodělal Špičák řadu změn. V roce 1923 sem byl zaveden vodovod, v letech 1929-1930 byly výrazně rozšířeny budovy, které stavebně na rozhlednu navázaly. Kromě dvou prostorných hostinských místností, verandy a sálu zde návštěvník našel i osm pokojů pro hosty a místnost pro uložení sportovního náčiní. Objekt byl elektrifikován. Na svazích Špičáku v té době vyrostla sáňkařská dráha, kde se konaly závody. Stavební úpravy z těchto let jsou také posledními, které Špičák prodělal a jeho současná podoba je v zásadě z roku 1930.


Příprava podkladů

Pokus o rekonstrukci stavu, ve kterém byla rozhledna s restaurací v roce 1910 zpřístupněna veřejnosti, vychází ze dvou skupin pramenů. Cenné informace poskytly dochované plány, související s původním projektem, který ale nebyl v celku realizován a následnou dostavbou v roce 1930. V případě této rozhledny tak hrály velkou roli historické fotografie. U vyhlídkové věže je dnešní stav poměrně autentický a příliš se nezměnil.  U restaurace je dnešní stav poznamenán rozšířením stavby v roce 1930 a následným vývojem místa až do dnešní doby. Část autentických prvků původní stavby je zničena, část skryta v interiéru dnešní stavby, jako třeba vstup do věže.  Okolí rozhledny je notně poznamenáno dalším vývojem (např. stavbou vleku). Shromážděné historické fotografie dávaly, spolu s dodnes dochovaným stavem, dobrou představu o stavu okolí bezprostředně po stavbě věže a restaurace. Představu o barevnosti stavby, byť zřejmě idealizovanou, poskytly kolorované historické fotografie.

 
Stavba modelu

Pro model bylo zadavatelem zvoleno měřítko 1:50, od nějž byla odvozena i velikost základní desky modelu (ca 45 x 70 cm). Zdivo věže, stejně jako ohradní zídka jsou realizovány z plastové desky, na kterou byl frézováním naznačen kamenný rastr. Architektonické prvky (okna, římsy apod.) byly vypracovány a dokončovány ručně. Základ pro střechu věže byl vytištěn na 3D tiskárně a ručně oplechován. Výsek krajiny je realizován z polystyrenu a povrch kašírován papírem.

Poděkování

Některé použité fotografie pocházejí ze sbírky Státního okresního archivu, pobočka Jablonec nad Nisou. Děkujeme za vstřícnost při možnosti je využít pro přípravu realizace modelu. Plánová dokumentace stávajícího stavu byla pro potřeby stavby modelu poskytnuta panem Petrem Freiwilligem.
Dále pak děkujeme panu Radku Lahodovi (Lama Stone), za pomoc při tvorbě některých detailů (okna, dveře).

text (c) Martin Tomášek a Jiří Kreisel - s využitím informací ze Zprávy o stavbě modelu, předané společně s modelem
foto (c) archiv, Martin Tomášek

P.S. Pokud by jste se chtěli vydat na jabloneckou radnici, zde jsou nějaké informace o ní a jak si rezervovat prohlídku.

Zpět na výpis


vloženo: 26.12.2023
Jirka