s ADMIRÁLEM na vlnách od roku 1968
V dílně Klubu lodních modelářů ADMIRAL vznikl v minulých měsících model čtvrté rozhledny z okolí Jablonce nad Nisou. Všechny čtyři modely (Černá Studnice, Bramberk, Tanvaldský Špičák i Prosečská rozhledna) jsou spojeny se jménem jabloneckého stavitele Roberta Hemmricha (*1. 5. 1871 Jablonec nad Nisou – +15. 4. 1946 tamtéž). Vlastně tentokrát vznikly modely dva. První je věž prakticky v takovém stavu, jak ji vidíme a známe dnes. Od svého otevření 21. 8. 1932 se totiž příliš nezměnila. Druhou věž, také z rýsovacího prkna Roberta Hemmricha, bychom ale už nenašli. Předcházela totiž dnešní věži a stála na Prosečském hřebeni mezi lety 1908 až 1921. Byla to celodřevěná historizující stavba, ve které se secesní výzdobné prvky setkávali s liniemi středověké hlásky.
Tento další model tak doplnil již vystavené zmenšeniny rozhledny a chaty na Černé Studnici, rozhledny na Bramberku a rozhledny na Tanvaldském Špičáku o kterých jsme psali na stránkách dříve.
Roku 1892 nechal zhruba ve středu Prosečského hřebene Německý horský spolek vystavět 6 m vysokou dřevěnou věž, kterou slavnostně otevřel 25. září 1892. Již v únoru 1894 byla stržena vichřicí. Další věž na místě nechal postavit Jablonecký horský spolek již podle projektu osvědčeného architekta Roberta Hemmricha. Stávala na jiném místě, než dnešní rozhledna, u bývalého stánku s občerstvením. Kromě nečetných pohledů na ni to dokládá i její projekt, dodnes uložený ve stavebním archivu Magistrátu statutárního města Jablonec nad Nisou. Byla také dřevěná, na rozdíl od své předchůdkyně však byla vyšší (12 m) a po celém obvodu krytá dřevěným obložením. Rozhledna byla otevřena pro veřejnost dne 31. května 1908. I tuto věž však zničil 21. srpna 1921 silný vítr.
Opětovná myšlenka na rozhlednu se v Německém horském spolku pro Jablonecko zrodila asi v roce 1923. Někteří členové spolku se chtěli soustředit na Černou Studnici, kterou považovali za hlavní prezentační dílo a místo svého spolku. Přesto se člen výboru, kterým byl Alfred Wünsch z nedalekých Vratislavic, rozhodl organizovat různé přednášky, slavnosti a veřejné sbírky ze kterých postupně sbíral prostředky. Ty ukládal do fondu na stavbu nové, již třetí věže. V té době také postupně vznikla nová hřebenová cesta, díky které přicházeli na hřeben davy turistů, především k lesnímu výčepu, který zde i nadále fungoval. Roku 1928 postavil Konrád Hübner na hřebeni turistickou chatu, a právě k ní pak přistavěl jablonecký Horský spolek novou kamennou rozhlednu. O její projekt požádal opět osvědčeného stavitele Roberta Hemmricha. Výstavba věže byla opožděna důsledky hospodářské krize. V lednu roku 1932 byly na místo dopraveny kameny a 8. května téhož roku byl položen základní kámen. Stavba je z masivní žuly z blízkého lomu. Ze čtvercové základny vyrůstá osmihranná věž s kulatou, částečně zastřešenou vyhlídkou. Zvláštností Prosečské rozhledny je trubkové zábradlí, typický funkcionalistický prvek, pro Roberta Hemmricha poněkud netypický. Stavba, této 28 m vysoké věže se 105 schody, byla dokončena 21. srpna 1932 (tedy po čtyřech měsících). Krátce po otevření došlo k propojení chaty s rozhlednou spojovacím můstkem.
V devadesátých letech 20. století byla chata rekonstruována, 3. července 2003 však byla úmyslně zapálena a z velké části zničena. O pár let později byly zbylé základy srovnány se zemí. Rozhledna zůstala sice téměř nepoškozena, avšak chátrala. Novým majitelem rozhledny se stala soukromá firma z Jablonce nad Nisou, která zároveň postavila novou chatu. V letech 2009-10 prošla rozhledna částečnou rekonstrukcí, dostala nová okna, schodiště (ke vchodu i vnitřní) a od té doby byla opět zpřístupněna pro veřejnost.
Pokus o rekonstrukci stavu, ve kterém byly obě rozhledny zpřístupněny veřejnosti, vychází ze tří skupin pramenů. První je původní projekt starší dřevěné rozhledny. U mladší, kamenné rozhledny bohužel plány nebyly k dispozici. Dalším cenné informace poskytly historické fotografie, z nichž několik zachycuje stavbu rozhledny či stav krátce po jejím dokončení. Konečně, odraz původního stavu lze nalézt i na dnes stojící stavbě. Mohl být tedy realizován svým způsobem základní stavebně historický průzkum stavby. Rozměry jednotlivých částí rozhledny byly měřeny dle skutečnosti, avšak nebylo to možné vždy. Výsledek by přesto měl být důvěryhodný a neměl by se příliš lišit od svého předobrazu.
Pro model bylo zadavatelem zvoleno měřítko 1:50 jako u předchozích modelů. Z něj byla odvozena velikost základní desky modelu (ca. 45 x 70 cm). Plocha je rozdělena mezi obě varianty vyhlídkové věže. Starší, stejně jako předloha, je vyrobena ze dřeva. Krytina byla vyfrézována do plastu. Zdivo mladší (současné) kamenné věže je realizováno z plastové desky, na kterou byl frézováním naznačen kamenný rastr. Architektonické prvky (okna, římsy apod.) byly vypracovány a dokončovány ručně. Základ pro střechu věže byl vytištěn na 3D tiskárně a ručně oplechován. Výsek krajiny je realizován z polystyrenu a povrch kašírován papírem. Z polystyrenu je i náznak skalního výchozu za a pod věží. Okna a dveře jsou vyrobeny ze dřeva.
Kopie plánové dokumentace starší z rozhleden pocházejí ze Stavebního archivu Magistrátu statutárního města Jablonec nad Nisou. Dále pak děkujeme panu Radku Lahodovi (Lama Stone), za pomoc při tvorbě některých detailů (okna, dveře).
Tak jako v minulých případech bylo objednatelem modelu statutární město Jablonec nad Nisou. Na radniční věži, která je sama tak trochu rozhlednou, je místnost označená u vchodu tabulkou ROZHLEDNY. Za dveřmi jsou dnes již modely všech čtyřech rozhleden, zvaných někdy Hemmrichovy krásky.
text (c) Martin Tomášek s využitím informací ze Zprávy o stavbě modelu, předané společně s modelem
foto (c) archiv, Martin Tomášek
